V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se často šíří propagandistické tvrzení, že „celý svět stojí proti Rusku“.

Protiruské sankce v souvislosti s ruskou speciální vojenskou operací na Ukrajině přijaly Evropská Unie, Norsko, Island, Švýcarsko, Spojené království, Spojené státy Americké, Kanada, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Jižní Korea, Bahamy, Singapur a Tchaj–wan.

Afrika, Latinská Amerika a většina Asie současný ukrajinský režim nepodporují. Jsou to země, které v historii poznaly španělský, portugalský, nizozemský, francouzský a zejména britský kolonialismus – a po něm neokolonialismus v hlavní roli se Spojenými státy americkými. Jako oběti neokolonialismu můžeme zmínit například Patrice Lumumbu, Orlanda Leteliera, Salvadora Allendeho či z poslední doby Bertu Cáceresovou.

Pro nespočet zemí symbolizují právě USA útlak, ničení a bídu, tyranii, zabíjení, vykořisťování a zmar. Jen z posledních desetiletí mají USA na svědomí zničený Irák, rozvrácenou Libyi či vážně zdevastovanou Sýrii. Nemluvě o Afghánistánu či Jemenu. Statisíce mrtvých zde ale západní mainstream přechází, jakoby neexistovali.

Pro většinu světa nepředstavují nepřítele číslo 1 ani Čína – ale ani Rusko. Jsou to právě Spojené státy americké, které podpořily ve světě již řadu násilných převratů, kam se řadí i krvavý Majdan z roku 2014 na Ukrajině. Jaceňuk, Porošenko, Zelenskyj – to nejsou žádní demokraté. To jsou zkorumpovaní politici a podvodníci, kteří zradili svůj lid (Porošenko byl za zrádce již i označen), Zelenskyj pro změnu figuruje jako hlavní podezřelý v aféře Pandora Papers).

Spojené státy Americké v minulosti podporovaly vyloženě fašistické režimy: Banzera v Bolívii, Trujilla v Dominikánské republice, Pinocheta v Chile či Stroessnera v Paraguayi. Nikdy jim nebyly cizí nejhorší praktiky mučení, které by jim záviděl i samotný Mengele. Nemusíme chodit ani do nijak vzdálené historie: Stačí si vzpomenout na Guantánamo. V tomto případě ovšem Evropská unie neuvalovala žádné sankce doprovázené verbální hysterií. Výše zmíněné zločiny byly Západem označeny jako „šíření demokracie“.

Stále existují jedinci, kteří si nevšimli, že se ekonomikou číslo 1 stala Čína – a že v poslední době prochází výrazným ekonomickým posílením Indie. Jsou to země BRICS, které přebírají dominantní roli, zatímco Západ stagnuje a upadá. Abychom toto doložili, podívejme se na některé základní ukazatele:

Žebříček zemí podle nominálního hrubého produktu (HDP) v roce 2021: 1. Spojené státy americké, 2. Čína, 3. Japonsko, 4. Německo, 5. Spojené království a 6. Indie.

Žebříček podle HDP parity kupní síly v roce 2021: 1. Čína, 2. Spojené státy americké, 3. Indie, 4. Japonsko, 5. Německo a 6. Rusko. Pro zajímavost, další země uskupení BRICS, Brazílie, figurovala v tomto pořadí na 8. místě.

K tomu si dodejme přehled nejlidnatějších zemí světa: 1. Čína, 2. Indie, 3. Spojené státy americké, 4. Indonésie, 5. Brazílie a 6. Pákistán. Kdybychom brali v potaz rozlohu daných zemí, dostaneme následující pořadí: 1. Rusko, 2. Kanada, 3. Spojené státy americké, 4. Čína, 5. Brazílie a 6. Austrálie. Indie je sedmá a osmá Argentina.

Ať tedy bereme v potaz ekonomickou sílu daných zemí, počet jejich obyvatel či jejich rozlohu, země BRICS se nám dostávají do první desítky všude. A figurovaly by i v případě, že bychom se zaměřily na největší surovinové zdroje.

Proti bloku Čína–Rusko–Indie nemají Spojené státy americké spolu s Evropskou unií sebemenší šanci. Krom toho Evropa chce přežít bez ruského zemního plynu, a hraje si tak na pohádkového krále, který dal utopit veškerou sůl v zemi, aby ji pak po troškách draze nakupoval. Sociální bouře v Evropě sílí (například Nizozemsko či Itálie) – a to je teprve onen pověstný klid před skutečnou bouří.

Nic z tohoto nám mainstreamová média neřeknou. Stačí se podívat, kdo je vlastní a kým jsou ti, kteří nás dnes a denně dezinformují, placeni.

Každý, kdo křičí, jak Ukrajina jasně zvítězí, by měl dodat následující čísla: Kolik Ukrajinců padlo jen v rozmezí června a července – a kolik od dubna do června. A tuto informaci doplnit, kolik procent území Ukrajiny v tu dobu Rusko dostalo pod svou kontrolu. Aby bylo všem naprosto zřejmé, že další dodávky na Ukrajinu znamenají pouze další a další zbytečně padlé a větší území, nad nímž současný ukrajinský režim ztratí veškerou kontrolu.

Je to především Západ, jehož občané se potřebují zbavit ideologických brýlí mohutné propagandy, aby nebily totálně zbídačení a zbaveni reliktu svých svobod. Čím dříve se tak stane, tím dřív zde může fungovat mnohem bezpečnější a spravedlivější multipolární systém.